Churros

Pokud název tohoto odpalovaného pokrmu uslyšíte se správnou výslovností poprvé a nejste zrovna španělštinář, možná ve vás vzbudí úsměv. Vyslovuje se totiž „čurros“. Jedná se o do zlatova osmažené proužky odpalovaného těsta, které se namáčí do husté čokolády. Po odpalovaných polévkových nočcích tedy další příklad odpalovaného těsta, jehož druhou tepelnou úpravou není pečení, nýbrž smažení. Churros jsou rozšířené hlavně na Pyrenejském poloostrově a v Latinské Americe. Mají mnoho variant i regionálních názvů. Prodávají se nejen v kavárnách, ale dokonce i ve specializovaných stáncích nazývaných churrerías (čti: čurreríjas). Najdete je i zamražené v supermarketech, předpřipravené ke snadnému dohotovení doma. Těsto na churros se připravuje pouze z vody, mouky a špetky soli. Neobsahuje tedy vejce a ani tuk tak, jak jsme zvyklí u naprosté většiny odpalovaných dezertů. Churros se smaží v bohatém množství oleje. Tradičně v olivovém oleji, ale posledním trendem je také kombinace olejů olivového a slunečnicového, nebo jen olej slunečnicový. Důvod je jasný – úspora. Churros mají tvar jednoduchých tyčinek případně smyček nebo spirál. Na jejich tvarování – stříkání do horkého tuku existují dokonce speciální pistolky tzv. churreras (čti: čurreras). My vystačíme s cukrářským sáčkem, bude nás to stát trochu fyzického úsilí, ale dá se to zvládnout. Churros se nejčastěji podávají „holé“ a namáčí se do husté čokolády. Moderní verze však mohou být i potažené např. cukrem, čokoládou, cukrářským krémem. Obvykle se jí na snídani, můžete je ale také posvačit.