Pan de Bono, aneb smažák naruby

Tapiokové bochánky se sýrem, pao de queijo, jsou národním brazilským pokrmem, který triumfálně přeskočil přes oceán a nabízí se v nóbl barech jako dost drahý zákusek k vínu či pálence. Mě osobně na něm vadí právě ta rosolovitost, která se mi vůbec nepojí k něčemu, na co bych si ráda namazala paštiku na snídani. A je to hodně, ale dost drahé, aby se tím bezlepkář živil. To ten parmazán, že. Ale máme na to lék, sousedé Brazilců – Kolumbijci, vymysleli Pan de Bono – vánoční houstičky, na které spotřebujete jakýkoli sýr, včetně těch neidentifikovatelných zbytků po včerejší večeři.

Sýr, jestli už není nastrouhaný, nakrájíte na kousky a rozemelete v robotu v sekací nádobě. Strouhaný tam dáte rovnou. Přisypete mouky, chcete-li mít výsledek slanější, přidáte trochu soli. Přidáte vejce. Spustíte sekáč, po chvíli by měla vzniknout měkká směs hustoty pomazánky. Je-li směs pořád ještě drobivá, přikápněte mléko, ale nepřežeňte to. Je-li moc tekutá, přisypávejte po lžičkách tapiokovou mouku. Dáte na chvíli vychladit do lednice, bude se s tím lépe pracovat. Mezitím předehřejete troubu na 200 °C. Připravíte si plech vyložený papírem na pečení. Ze zchladlé směsi tvoříte kuličky, nebo večky – z uvedené dávky jich bude 9–12. Pečte asi 10 minut, za tu dobu by měly nabýt asi dvakrát. Zmírníte teplotu na 150 °C a dopékáte ještě asi 10 minut. Přendáte na mřížku vychladnout. Odoláte pokušení se do nich zakousnout hned, nechte je vychladnout. Aspoň trochu.

Poznámka

Toto je další recept na bleskové pečivo. Ano, je v tom mléko a vejce a tuk. Ale je to bleskově hotové, bez droždí, bez prášku do pečiva, bez kynutí. Do půl hodiny máte upečeno. A použijete-li nějaký chuťově neutrálnější sýr – eidam nebo mozzarellu, tu bez nálevu, klidně můžete houstičky použít i pod nějakou sladkou pomazánku. Nejlepší jsou čerstvé, jen zchladlé, ale i druhý den k snídani jsou velice dobré a měkké. Starší se dají rozpéct v topinkovači, ale obvykle nevydrží…